Proč vztahy někdy bolí, co nám ukazují a jak dojít ke změně

8.07. 2020 | 0 komentářů

Můj muž mi kdysi řekl, že má pocit, že jsem člověk, kterému nejvíc ubližuje, přestože mě má tolik rád. Vnímám, že je to častá zkušenost spousty partnerů, která má hned několik příčin. Na partnerském vztahu nám obvykle nejvíc záleží, a proto nás také nejvíc bolí, když v něm něco nefunguje. S partnerem trávíme velké množství času a vše je mnohem intenzivnější než v ostatních vztazích. Zásadní je však skutečnost, že skrze vztah s partnerem se nám ukazují naše slabá místa a bolístky, které si v sobě nosíme. Vztah je jako zrcadlo našeho nitra, v kterém se ukazuje vše, co si v sobě nosíme.

V praxi TO funguje PODOBNĚ jako v následujícím příběhu

Nedávno jsem v energetickém čtení pracovala s klientkou (jejíž příběh zde sdílím s jejím souhlasem), která ve vztahu s partnerem neustále prožívala konflikty kvůli úklidu. Svěřila se, že její partner potřebuje mít stále uklizeno, zatímco ona se do úklidu moc nehrne. Brzy se ukázalo, že měla úklid spojený s bolestí, protože jako malá nikdy nedokázala nic udělat tak, aby to podle hodnot její mamky bylo správně. Její mamka ji posílala od úklidu pryč, a když už se do něčeho pustila, tak se vždy dočkala jen kritiky. V takových situacích se vždy cítila odmítnutá, smutná a také, že není schopná nic udělat správně.

Klientka si úklid přirozeně spojila s bolestí a také s velkým tlakem, protože její maminka vždy uklízela s velkým napětím, pocitem, že musí, a pravděpodobně také s odporem. Jakmile se klientka měla dostat do kontaktu s úklidem, na podvědomé úrovni se v ní probudila bolest a napětí, které cítila, když byla malá.

Jakmile jsem se naladila na jejího partnera, vnímala jsem, že on má na rozdíl od své partnerky úklid spojený s pocitem bezpečí a lásky, protože uklízení a péče o domácnost byl způsob, jakým jeho maminka vyjadřovala svoji lásku. Když jeho partnerka neuklízela, tak ve skutečnosti nevnímal nepořádek, ale pocit, že není milovaný. V tématu úklid se tedy oba partneři vzájemně naprosto míjeli.

Jakmile jsme s klientkou uvolnily všechny nepříjemné pocity spojené s uklízením v dětství, dostavilo se uvolnění a přirozeně začala vnímat úklid jako způsob, jakým rozvíjet společný vztah. Nepříjemný pocit, úzkost a přesvědčení „musím“ se změnily na lehkost a „můžu, protože chci“.

Nebolí nás vztah, ale to, co si v sobě nosíme

Skrze nepříjemné a vypjaté situace, pocity zranění, bolesti a chvíle, kdy se v nás zvedá napětí a kdy cítíme na partnera naštvání, se nám ukazuje, na co se uvnitř sebe zaměřit.

I když to tak není vždy, velmi často nás nebolí vztah samotný (situace, která se v něm děje), ale nějaká naše vnitřní bolístka, která obvykle pramení v dětství (zejména ve vztahu s rodiči) nebo v předchozím vztahu. Vztah, který má žena s vlastním tátou, se promítá do vztahu, který má s ostatními muži. Pokud se nikdy necítila svým tátou dost milovaná, může mít celý život pocit, že ani její partneři ji dost nemilují. To, co požadovala po svém tátovi, může podvědomě požadovat i po svých partnerech a ostatních mužích, kteří se jí v životě objevují. Podobně to platí i ve vztahu muže s vlastní mámou.

V partnerství nás však ovlivňuje i vztah s rodičem stejného pohlaví a nepříjemné pocity (nepochopení, nízká sebejistota, pocit samoty), které jsme cítili jako malí. Skrze to, jak si nás váží partner, se nám ukazuje, jak moc si sebe vážíme my sami.  Žena, která si sama sebe neváží, si s velkou pravděpodobností bude přitahovat do života muže, kteří si jí také vážit nebudou. Je to zákon rezonance v praxi. Teprve až v sobě uvidí svoji vlastní hodnotu a posílí úctu k sobě, se bude moci setkat s mužem, který si jí bude vážit.

Častým případem je i situace, kdy jeden z partnerů necítil v dětství dost lásky a připadal si sám. Potom se ve vztahu bojí projevit a vyjádřit své potřeby z obavy, že ho partner opustí a on znovu zůstane sám, stejně jako v dětství. Všechny tyto vzorce se ukazují v rodinných konstelacích i v energetickém čtení.

Samozřejmě, vše neplatí pro všechny stejně. Každý z nás se nachází na jiné úrovni poznání a záleží na tom, co zrovna teď potřebujeme, aby se nám v životě (ve vztahu) ukázalo.

V každé rodině také fungují jiná přesvědčení a zvyklosti, které se mohou naprosto míjet s tím, na co je zvyklý partner. Týká se to spousty oblastí, jako je např. role ženy a muže v rodině, vztah k penězům nebo způsob, kterým jsme zvyklí vyjadřovat a vnímat lásku (je to fyzický kontakt, slova „mám tě rád“, zájem o druhého, radost, že můžeme pro druhého něco udělat, dárky nebo vše dohromady?).

Jak s tím, co nás ve vztahu trápí, pracovat?

Důležitá je atmosféra, kterou do vztahu přinášíme. Někdy s partnerem komunikujeme na první pohled naprosto klidně, ale uvnitř v sobě máme pocit nedostatku a ve skutečnosti mluvíme z bolesti. Druhý potom nereaguje jen na to, co říkáme, ale také na naši bolest, kterou z nás (často podvědomě) vnímá. Naše vlastní bolest s ním může rezonovat a probouzet i jeho vlastní bolístky, což může vést k tomu, že nás zraňuje ještě víc (aniž si to uvědomuje), protože je to jeho způsob ochrany.

Proto je důležité nezůstávat v roli oběti a přesvědčení, že s tím, co se nám ve vztahu z druhé strany děje, nejde nic dělat. Samozřejmě, jsou případy, kdy není možné provést okamžitou změnu. Ve spoustě případů se však můžeme podívat do sebe, odkrýt postoj, který k tématu, které nás trápí, máme, a odhalit přesvědčení, která si v sobě neseme.

Možná sami sobě nevěříme, resp. jsme přesvědčeni o tom, že nejsme dost dobří nebo že se nemůžeme svobodně vyjádřit a projevit, a v důsledku toho jsme ve vztahu stažení, v napětí a potlačujeme sami sebe. Partner naše podvědomé napětí a stažení samozřejmě vnímá a (často) nevědomky na něj reaguje, např. tak, že je sám stažený a v napětí. Komunikace, sdílení ani láska potom nemůže ve vztahu plně proudit, protože proti sobě stojí dvě uzavřené bytosti. Jakmile se však jeden z partnerů vnitřně uvolní, změní se atmosféra v celém vztahu. Druhý z partnerů se najednou ocitá v uvolněném a podporujícím prostředí, které pro něj vytváří jeho protějšek a které mu dává příležitost se také více otevřít a uvolnit.

Když chceme ve vztahu cokoliv změnit, je proto důležité netlačit na partnera ve smyslu „ty jsi ten, kdo se musí změnit“. Je důležité zaměřit se na to

  • jaké prostředí ve vztahu vytváříme my
  • jak působíme na partnera
  • co partnerovi na podvědomé úrovni říkáme
  • jak dané téma souvisí s námi

Pokud se zaměříme na to, co já sám/sama můžu udělat pro změnu, často zjistíme, že to, co nás ve vztahu bolí, má svůj původ už v dětství, jak už bylo uvedeno výše – např. máme pocit, že nás partner nemiluje, ale ve skutečnosti jsme se necítili milovaní už v dětství a teď své dětské pocity jen přenášíme do vztahu. Kromě toho můžeme být přesvědčení, že si nezasloužíme lásku – jinak bychom ji přece jako malí dostali. Podobně nám může připadat, že si nás partner neváží, ale ve skutečnosti si nevážíme sami sebe. Tím, že provedeme změnu u sebe, otevíráme dveře tomu, aby něco (i náš partner) mohlo začít fungovat jinak. 

Jak to funguje, když na sobě pracuje jen jeden z partnerů?

Přestože na sobě pracuje jen jeden z partnerů, může ve vztahu dokázat velké změny. S každou vlastní transformací přináší do vztahu novou atmosféru, před kterou druhý nemá možnost utéct. Jakmile provede změnu v sobě, druhý na ni automaticky reaguje a vnímá ho na podvědomé úrovni jinak, reaguje na něj jinak a cítí se v jeho přítomnosti jinak. Jakmile u jednoho z partnerů povolí vnitřní napětí, druhý automaticky vnímá uvolněnější atmosféru. Také je důležité přijetí partnera takového, jaký je. Tím mu dáváme prostor a možnost být sám sebou. V opačném případě vytváříme tlak, kterému se automaticky brání.

Kdy je správný čas z nefungujícího vztahu odejít?

Univerzální odpověď nejspíš neexistuje – snad jen ta, že ve vztahu je důležitá láska. Pokud tam je, vyplatí se nevzdávat vztah hned, ale podívat se na to, co všechno můžeme pro změnu udělat. Pokud je totiž příčinou toho, že vztah nefunguje, nějaké naše vlastní téma, tak před ním neutečeme a bude se nám ukazovat i v dalších vztazích do té doby, než se na něj zaměříme. Byla by chyba nechat se unést představou, že nový partner bude jiný, protože naše téma se nám pravděpodobně bude ukazovat i v novém vztahu. Samozřejmě, vnitřní transformace může někdy vést k uvědomění a přiznání si pravdy, že ve vztahu nejsme spokojení a chceme z něj pryč. 

Pokud se vám stále opakují situace, v kterých se necítíte dobře, zeptejte se sami sebe, jestli jste se už někdy dříve takto cítili, kolik vám bylo let a kdo ve vás stejné pocity vyvolal.

Sledujte na facebooku

Kalendář akcí

  • Nyní jen individuální setkání, po vzájemné domluvě osobně i on-line

e-book 8 TIPŮ, JAK POROZUMĚT SAMI SOBĚ

Rubriky příspěvků


Instagram

Mám zájem o upozornění na semináře

Vyplňte mail a nechce si pravidelně zasílat nabídku seminářů a akcí.

You have Successfully Subscribed!

Share This