Emoce přichází jako reakce na to, co se děje kolem nás, a co prožíváme. Tuto reakci můžeme cítit jako emoci ve svém srdci nebo jako pocit v těle. Např. pokud se dozvíme něco, co v nás probudí smutek, tak se nám často stáhne hrudník a můžeme mít pocit, že v něm máme kámen. 

Radost může být spojená s pocitem, že jsme plní energie a že bychom mohli skákat metr vysoko, zatímco vztek a naštvání se může projevovat napětím v čelistech a tlakem v hlavě. Lítost dokáže oslabit naše nohy, a strach paralyzovat celé tělo. 

Každý z nás má projevy emocí na těle různé, ať už se to týká intenzity, způsobu projevu nebo místa v těle, kde danou emoci pociťujeme. To, co však platí pro všechny, je skutečnost, že potlačené emoce se ukládají v těle, a způsobují několik zásadních problémů:

  • odpojují nás od našeho srdce
  • blokují životní energii proudící naším tělem
  • pokud je potlačování dlouhodobé, emoce přechází do našeho podvědomí

Na to, jak se tyto aspekty projevují, se podíváme v dalším textu.

ODPOJENÍ OD SRDCE

Z emocí si nelze vybírat jen ty, které jsou nám příjemné. Pokud totiž budeme některé z emocí, jako je např. smutek nebo vztek, potlačovat nebo se jim vyhýbat, současně se budeme odstřihovat i od příjemných emocí. Bolest patří k lásce, protože bez jednoho by nebylo ani druhé. Když se vyhýbáme smutku, vyhýbáme se tak i lásce, vděčnosti nebo radosti.

K životu totiž patří všechny emoce.

Když odmítáme své emoce cítit, tak se odpojujeme od svého srdce i sami od sebe. Uzavíráme své srdce, a náš život ztrácí barvy. Někdy si zakážeme cítit, abychom nemuseli vnímat bolest, která se nám zdá příliš velká. Necítění však přetrvává i v situacích, kdy není žádoucí. Život bez emocí ztrácí opravdový smysl a stává se nekonečným černobílým plátnem.

Pro opětovné probuzení cítění a prožívání emocí, které je pro život zásadní, je třeba dostat se k jádru, k bolestem a pocitům, které jsme si zakázali a ukryli v sobě. Jakmile se s těmito pocity znovu spojíme, může dojít k propojení s vlastním srdcem a současně i se životem.

POKUD JE POTLAČOVÁNÍ DLOUHODOBÉ, EMOCE PŘECHÁZÍ DO NAŠEHO PODVĚDOMÍ

Pokud své emoce dlouhodobě potlačujeme, přechází do našeho podvědomí, což rozhodně není nic, co by nám prospívalo. Jakékoliv podvědomé a potlačené emoce totiž působí mnohem silněji, než emoce, které jsou v naší vědomé pozornosti. Způsobují, že se nám každodenně dějí (a opakují) situace, kterým nerozumíme, a v kterých se necítíme dobře. Potlačené emoce jsou jako vnitřní kompas, který udává našemu životu zásadní směr, ale o kterém nevíme. 

Nejlepší způsob, jak ukládání podvědomých emocí předcházet, je věnovat pozornost těm, které jsou v naší vědomé pozornosti. Zásadní je uvědomit si, co se v nás děje a co cítíme, a poté dát emoci průchod, ať už se jedná o smutek, vinu, pocit křivdy nebo např. naštvání.

ZABLOKOVÁNÍ ŽIVOTNÍ ENERGIE PROUDÍCÍ TĚLEM

Dnes už je možné pomocí moderních přístrojů vyfotit aury i čakry, a potvrdit tak to, co východní medicína ví už celá století – skutečnost, že v našem těle proudí energie. Tato energie je nazývána čchi, prána, vitální nebo životní energie, a pracuje s ní např. akupunktura nebo specializované masáže. Pro nás je důležité vědět, že tato energie proudí energetickými drahami, tzv. meridiány, které tvoří v těle ucelenou síť spojující jednotlivé orgány.

Když energie proudí, tak jsme zdraví a plní energie. Pokud však vznikne někde nějaký blok, proud energie stagnuje, a objevují se nejrůznější fyzické i psychické problémy. Spoustu takových bloků si vytváříme právě tím, že potlačujeme své emoce.

Každá neprožitá a potlačená emoce zůstane uzavřená v našem těle a blokuje energetické dráhy. Protože emoce, které potlačujeme, chtějí být prožívané a vnímané, přichází znovu, aby na sebe upozornili, a nakopli nás k tomu, abychom je začali cítit. Pokud je však znovu potlačíme, tak se množství stagnující energie v našem těle zvětší. Čím víc emoce potlačujeme, tím častěji a intenzivněji přichází, aby nám daly o sobě vědět.

S postupem času a dalšími neprožívanými emocemi, které se stále nabalují, je množství stagnující energie tak velké, že se začne projevovat v nejrůznějších formách na fyzickém zdraví (problémy pohybového aparátu, nejrůznější nemoci). 

Kromě toho, potlačování emocí je energeticky náročné, a bere nám spoustu energie. Pěkným příkladem jsou malé děti, které emoce vyjadřují tak, jak přichází (jsou jako průtokový kanál) a dost často jsou neunavitelné a nezničitelné. My dospělí, kteří své emoce mnohdy potlačujeme a tím blokujeme proud energie v těle, jsme unavení a vyčerpaní. 

Proto je důležité každé emoci, kterou ve svém srdci nebo ve svém těle pocítíme, věnovat energii a vnímat, kde a jak se projevuje, aby v nás nezůstávala, a nedělala v našem těle a srdci neplechu. Zpětně se také můžeme vracet ke všem emocím, které jsme do svého těla v minulosti zaseli, a postupně je vypouštět ven. 

A nezapomeňte, že je důležité vyjadřovat i emoce, které vnímáme pozitivně. Proto se radujme, smějme a milujme!